Encyklopedie

Digitální stopa

Na internetu nejste anonymní – vaše kroky zanechávají stopy, které o vás mnoho řeknou.

Digitální prostředí nám často může připadat soukromé a anonymní. Máme vlastní počítač, vlastní účty, vlastní soubory, a tak máme tak pocit, že o všem víme pouze my. Zavřeme okno, vypneme počítač, vymažeme historii, nebo přepneme do anonymního režimu a rázem máme pocit, že je vše pryč. Realita je však jiná – kyberprostor je komplexní, otevřené a inteligentní místo, které si často vše pamatuje. Při pohybu na internetu (ale i mimo něj, jak se dozvíte níže) po sobě zanecháváme informace, data, ze kterých se dá vyčíst co jsme dělali, kde, kdy, nebo jak. Tedy takzvanou digitální stopu. Jedná se v podstatě o vaši digitální identitu, ve které se reflektuje to, jakým způsobem se na internetu chováte, prezentujete a co sledujete. Digitální stopu lze dělit podle toho, kdo si ji může zobrazit, nebo podle toho, zda ji zanecháváme vědomě, či nikoliv.

Dostupnost digitální stopy má formu spíše škály, přičemž na jedné straně jsou data, která jsou zcela veřejná a na druhé data skrytá. Málokterá data jsou pak zcela soukromá, tedy pouze vaše – i k těm může mít většinou přístup poskytovatel internetu a provozovatel dané využívané služby. Rozdíl je však v dostupnosti a zabezpečení. Jako příklad můžeme uvést sociální síť Facebook. Zatímco komentář pod veřejným příspěvkem může dohledat každý, k vašemu heslu, cookies, nebo záznamu vyhledávání máte přístup pouze vy a provozovatel Facebooku, před ostatními jsou skryté a dobře zabezpečené. Někde mezi tím se nachází vaše vlastní příspěvky pro okruh přátel, a ještě soukromější jsou pak jednotlivé chaty.

Zatímco tyto příspěvky, zprávy a komentáře odesíláte vědomě, cookies či vyhledávání se ukládají samy od sebe. Rozlišujeme tedy mezi digitální stopou aktivní a pasivní. Pod aktivní, nebo také vědomou, spadá například emailová komunikace, nakupování v internetových obchodech či výše zmíněná interakce na sociálních sítích a diskuzních fórech. Mezi nevědomě zanechaná data pak většinou patří IP adresa, s ní spojené údaje o poskytovateli internetu a vaší lokaci, nebo také již zmíněné cookies, které následně mohou sbírat informace o vaší aktivitě a času stráveném na dané webové stránce. Cookies jsou obecně jedním z nejběžnějších „digitálních stopařů“, zde se dozvíte, jak je omezit. Také je třeba si uvědomit, že svou digitální stopu netvoříte jenom vy, informace o vás mohou sdílet i vaši přátelé, byť to většinou nedělají se špatným úmyslem (například sdílí společnou fotografii). Protože je velmi obtížné z internetu většinu dat nějakým způsobem odstranit, mohou se také do vaší digitální stopy začlenit i informace škodlivé, nepravdivé, vytvořené za účelem vás poškodit. Například ve světě bulváru a celebrit je toto poměrně účinný prostředek, jak někoho zdiskreditovat.

Pozn.: Digitální stopa se netýká pouze internetu. Každý soubor, který na zařízení vytvoříme, obsahuje tzv. metadata. Ta zahrnují informace o souboru jako například datum vytvoření (u fotografií někdy i místo pořízení), identitu autora nebo datum změny.

Jak se dá digitální stopa využít už není obtížné si domyslet. Informace mají mnohdy cenu zlata. Bezplatné služby (velmi často sociální sítě) vaše data sbírají a následně je využívají ke komerčním účelům, přeprodávají třetím stranám. Kupříkladu reklamy – stalo se vám někdy, že jste vyhledávali jistý produkt a druhý den jste měli internet plný reklam na podobné produkty? Pak jste se setkali s metodou zvanou retargeting. Nic tedy není zcela zadarmo, za možnost využívat internetových služeb platíte informacemi o vás. Některé inteligentní systémy si o vás pak dokonce sestavují jakýsi celkový obrázek – co často sledujete, navštěvujete, co jste vyhledávali či kupovali apod. Podle toho vám pak nabízejí obsah na míru, ale také mnohdy bohužel tyto informace posílají dál. Často se jedná pouze o „nevinný“ marketingový tah, jak předehnat konkurenci, v některých případech však tyto lákavé reklamy mohou odkazovat na malware.

Digitální stopy se využívá nejen v marketingu, ale i v personalistice. Není žádným překvapením, že pokud má váš budoucí zaměstnavatel možnost si vás „proklepnout“, pak ji zřejmě využije. Šikovní personalisté pak prolistují nejen vaše profily na sociálních sítích, ale i příspěvky, v nichž jste označeni, nebo které jste komentovali. Na internetu nejste nikdy sami, proto je vhodné myslet na to, že způsob, kterým se veřejně prezentujete a jak se vyjadřujete může být někdy v budoucnu posuzován jinými, a to nejen z pracovního hlediska. Protože sedíme doma za počítačem, můžeme mít pocit, že nás nikdo nevidí a neslyší, a tak na internet někdy píšeme věci, které bychom normálně na veřejnosti neřekli. Vše, co napíšeme, však lidově řečeno „vysíláme do světa“.

Tip: Zkuste si ve vyhledávači vyhledat své jméno, emailovou adresu, nebo telefon.

Našich chyb se bohužel naučili využívat i kyberzločinci. Digitální stopu tak mohou zneužít celou řadou různých způsobů – od krádeže osobních údajů, přes krádež identity, až po kyberšikanu. Častý je také kyberstalking, kdy pachatel sleduje každý váš krok a snaží se o vás zjistit veškeré detaily. Hackeři často využívají spywaru, který je na rozdíl od cookies nelegální a má mnohem širší repertoár nástrojů pro sledování vaší aktivity.

Jak tedy po sobě všechny stopy „zamést“? Není v lidských silách svou digitální stopu zcela vymazat, nebo ji vůbec nevytvářet. Vždy po sobě něco zanecháme. Je to tedy pouze o regulování poskytování informací. To však rázem udělá z pohybu na internetu velmi nekomfortní záležitost. Otázkou tedy je, do jaké míry jsme ochotni obětovat náš čas a energii na kontrolu naší digitální stopy. A odpověď je na zvážení každého z nás. Některé způsoby, jak svou digitální stopu minimalizovat, jsou snadno realizovatelné, jiné nám budou přidělávat při surfování mnoho kliků navíc. Zde je několik obecných tipů:

  • Používejte Do Not Track a zvolte si další vhodná nastavení cookies
  • Při vstupu na web odmítejte volitelné cookies, především reklamní a analytické
  • U všech účtů si vždy zkontrolujte nastavení soukromí
  • Zkontrolujte si přes vyhledávač, jaké informace jsou o vás volně dostupné
  • Vždy zvažte, co chcete publikovat, kam a pro koho
  • Můžete poprosit své přátele, aby se vás nejprve zeptali, než něco publikují
  • Můžete používat účty s rozdílnými jmény a adresami
  • Dbejte obecných bezpečnostních rad
Chcete se dozvědět více?
Navštivte náš kurz Kybernetická bezpečnost
Zjistit více